Příprava kávy na domácím pákovém kávovaru

Příprava kávy na domácím pákovém kávovaru

Není lepšího espressa, než z pákového kávovaru.

Na rozdíl od automatických kávovarů si však člověk musí kávu z “pákovky” odpracovat. Musí vědět, jak na to, musí mít dobrou, čerstvou, ovšem dostatečně uleželou, precizně namletou kávu a musí mít dobrý stroj. Nestačí jen stisknout tlačítko a přijmout výsledek.

Continue reading “Příprava kávy na domácím pákovém kávovaru”

Příprava filtrované kávy s V60

Příprava filtrované kávy s V60

“Vé-šedesátkou” nerozumíme krásné sportovní kombi renomovaného švédského výrobce automobilů, ale jednoduchý dripper na kávu od Japonské firmy Hario, jehož stěny mají tvar V a svírají úhel 60°. Na trh přišel v roce 2004 a od té doby se stal legendou a stálicí kaváren po celém světě. Je jednoduchý návrhem i použitím, a přesto s ním lze připravit kávu mistrovské úrovně.

Continue reading “Příprava filtrované kávy s V60”

Čtení ke kávě XX: “…ve jménu božím, jděte.”

Čtení ke kávě XX: “…ve jménu božím, jděte.”

K dnešnímu článku jsem si připravil lungo ze směsi Guatemaly, Brazílie a Kolumbie.

Zamýšlel jsem se nad naší současnou situací, kdy nevedení této země jejím premiérem, Andrejem Babišem, ústí v závažnou krizi, a vzpomněl jsem si na citát Olivera Cromwella, jak jej přednesl konzervativec a parlamentní veterán Leo Amery 7. května 1940. Continue reading “Čtení ke kávě XX: “…ve jménu božím, jděte.””

Filologie dne: Musashiho “Dokkōdō”, ‘Cesta samoty’

Filologie dne: Musashiho “Dokkōdō”, ‘Cesta samoty’

V dnešní době, kdy se jednoduchá myšlenka či koncept omotá minimálně dvěma sty stránkami textu, zabalí do knižního hávu a vystaví v sekci horkých novinek na policích knihkupectví, působí Dokkōdō Miyamota Musashiho téměř jako podvod. Continue reading “Filologie dne: Musashiho “Dokkōdō”, ‘Cesta samoty’”

Tip na čtení: epický román Tři království

Tip na čtení: epický román Tři království

Říše, dlouho rozdělená, musí se sjednotit; dlouho sjednocená, musí se rozdělit.

První věta jednoho z klasických děl čínské literatury v sobě odráží události popsané na následujícím necelém půl-třetím tisíci stran, které čtenáře provázejí románovým výkladem rozpadu dynastie Han na tři znesvářená království, soupeřící o opětovné sjednocení říše pod svojí nadvládou. Continue reading “Tip na čtení: epický román Tři království”

Filologie dne: incident v chrámu Honnō

Filologie dne: incident v chrámu Honnō

“Incident v chrámu Honnō” se odehrál 21. června 1582 v Kjótu, v Japonsku. Generál Akechi Mitsuhide při něm zákeřně zaútočil na svého dosavadního lenního pána, vojevůdce Odu Nobunaga. Nobunaga, který v chrámu Honnō odpočíval pouze s malým doprovodem, byl touto zradou zaskočen a v beznadějné situaci spáchal tváří v tvář vítězným rebelům seppuku, rituální sebevraždu. Jeho syn Nobutada mu sekundoval a poté si sám vzal život.

Nobunaga byl v té době jedním z nejmocnějších vojevůdců v Japonsku a měl nakročeno k jeho sjednocení. Nobunagova rozhodnutí měla dalekosáhlý vliv a jeho smrt tedy znamenala zásadní změnu rovnováhy sil v celé zemi. I proto je zajímavé, že japonský název je 本能寺の変, Honnō-ji no Hen, kde Honnō-ji je chrám Honnō; no je přivlastňovací zájmeno a zde znamená v; a 変 – hen znamená…? Hen znamená “zvláštní, podivný, neobvyklý”. Celý název by se tak dal přeložit jako “podivná příhoda z chrámu Honnō”.

Musím zmínit, že hen se používá i ve spojení 変革, henkaku, které znamená “změna, revoluce, vzpoura”. Výraz henkaku by tedy tento ‘incident’ vystihl lépe, proto je zajímavé, že byl (byl?) zkrácen. Dále jsem dohledal, že znak hen je zjednodušenou verzí čínského znaku bián, který znamená “změna, rebelie,” takže ten správný význam je tam někde zakotvený.

 

Plíživý stín s názvem hluboká záporná úroková míra

Plíživý stín s názvem hluboká záporná úroková míra

V dnešním článku bych rád vytáhl na světlo jasného dne jeden nástroj, který ve své dílně připravují různí centrální bankéři a finančníci, a který se možná již brzy dotkne těch z nás, kteří držíme a používáme některou státní měnu (tzn. všech). Je to nástroj, jenž ve mně vyvolává slušnou míru skepse a obav a to nejen proto, že se jeho zavádění snaží udržet v tichosti a mimo kuloár veřejnosti. Na následujících řádcích najdete můj výklad tohoto nástroje a jeho možných důsledků, nicméně pro vaše vlastní dobro vás vyzývám, abyste si dotyčnou dokumentaci přečetli sami a došli k vlastním názorům. Můžeme je potom porovnat 🙂

A teď s chutí do čtení. Continue reading “Plíživý stín s názvem hluboká záporná úroková míra”

Soukromí neřešil, dokud mu ho nedali na talíř

Soukromí neřešil, dokud mu ho nedali na talíř

Tu a tam se v době chytrých telefonů, všemožných Alexa a Google špiclovacích odposlouchávačů, co si lidé dobrovolně instalují do obýváku (aby si mohli z pohovky hlasově objednat basu Plzní 🙂 ), dokumentů o Snowdenovi a podobně, zastavím a děsím, kolik už jsme toho soukromí ztratili a kolik ho dobrovolně ztrácíme.  Občas se na tohle téma bavím s přáteli (s vámi) a povětšinou se setkávám s rezignovaností a lhostejností. Lidé tohle téma moc neřeší, na prvním místě je pohodlnost a efektivnost. Jenže já si myslím, že lidé své soukromí neřeší, protože se jim jeho porušení bezprostředně nevrací. Continue reading “Soukromí neřešil, dokud mu ho nedali na talíř”

Učil se stát na vlastních nohách

Učil se stát na vlastních nohách

Učení (se) kterékoliv činnosti má svůj proces. Někdy lepší, někdy horší, jindy vlastně žádný.

Já jsem dřív procesům věnoval pramalou pozornost, a prostě jsem do té které činnosti zabořil hlavu a čekal, že se zlepším. Očekával jsem, že když budu hrát víc fotbal, půjde mi lépe fotbal. A ono se to skutečně časem zlepšilo, ale ten posun byl malý a nesmírně pomalý. Nepřemýšlel jsem nad tím, jestli potřebuji zlepšit rychlost, obratnost, kontrolu míče, kličky, přesnost přihrávek, přehled na hřišti (nebo snad simulování faulů?)… prostě jsem to mydlil všechno a čekal, že se to “o sebe” postará. Chyběl mi tam nějaký proces, nějaký systematický a uvědomělý přístup. Byl jsem v podobné situaci jako je opilec, který se svazkem klíčů útočí na uskakující klíčovou dírku ve snaze otevřít si dveře. Ale za těmi dveřmi jsou další dveře a za nimi další. Zkrátka, není to přístup, který člověka někam dovede. Continue reading “Učil se stát na vlastních nohách”