Čtení ke kávě: O energetice ČR

Čtení ke kávě: O energetice ČR

K dnešnímu psaní piji Etiopii Bombe, připravenou na Tricolate breweru, s tóny černého čaje a medovníku.

Pročítal jsem si nedávno kapitoly o počátku 30. let minulého století z biografie Winstona Churchilla a trkla mne do očí jistá paralela. Současné razantní kroky Evropské unie v oblasti uhlíkové neutrality, vedoucí k upuštění od fosilních paliv, zákazu spalovacích motorů, emisních povolenek (=daní) na vše možné včetně domů, tlaku na obnovitelné zdroje energie (OZE), mi v době velké konvenční války v Evropě a de facto studené války ve světě přijde jako tlak na odzbrojování ve Velké Británii ve 30. letech. Britská vláda chtěla jít příkladem v pacifismu, v odzbrojení v cestě k míru a světlým zítřkům, přesvědčena, že ji ostatní budou následovat. Inu, nestalo se a Britové museli za cenu enormních nákladů a velkého nebezpečenství dohánět svůj neskutečný přešlap.
EU, která se v roce 2021 podílela na světové produkci CO2 z 8 (!!) procent, a chce být bezemisní co nejvíce co nejdříve, jde v podobných šlépějích.

Energie zajišťuje teplo, světlo, průmysl, služby, živobytí. Cena energie podporuje nebo naopak tlumí hospodářský růst. Z ekonomického hlediska je dobré mít dostatek energie za nízké ceny. Z geopolitického a bezpečnostního hlediska by stát měl být energeticky soběstačný. A to je něco, o co Česká republika v brzké době pravděpodobně ztratí. Podle zprávy státní společnosti ČEPS z února 2023 k tomu dojde již před rokem 2030.

ČEPS pracuje se čtyřmi scénáři vývoje:

  • Respondentní, jenž mapuje vývoj energetického mixu podle plánů a strategií provozovatelů zdrojů
  • Konzervativní, jenž počítá s odklonem od uhlí v roce 2038 (jak bylo doporučeno v EU)
  • Progresivní, jenž plánuje odklon od uhlí v roce 2033, vyšší míru dekarbonizace a rozvoj OZE
  • Dekarbonizační, jenž počítá s odklonem od uhlí v roce 2030 a masivním rozvojem OZE

Ve všech scénářích se Česko stane dovozcem energie před rokem 2030. V případě prvních dvou scénářů bude chybějící množství elektřiny relativně nízké. V případě progresivního a zejména dekarbonizačního scénáře však dovezené množství prudce narůstá. Je alarmující, že se Česko vůbec stane dovozcem. Půjde to na vrub současné vládě Petra Fialy, ale hlavně jeho předchůdcům a vládám Babiše, Sobotky, Nečase. Promrhali čas, který se už nevrátí.

Postavení České republiky ovlivní samozřejmě celková výrobní kapacita a spotřeba, pod kterou nutno zahrnout i imigraci a s ní spojený růst obyvatel, dekarbonizaci/elektrifikaci průmyslu, dopravy a tak dále. V roce 2021 se to s výrobou elektřiny v České republice mělo takto:

“Zdroje s palivovými kotli a parními turbínami (elektrárny, teplárny a závodní energetiky) spalují především hnědé a černé uhlí”, praví ČEPS. To je 44 % instalovaného výkonu a výroby elektřiny, kterou budeme muset nahradit, pokud se odkloníme od uhlí. Plynové zdroje mohou být pod tlakem cen a (ne)dostatku plynu. A za zmínku stojí další věc, kterou je účinnost výrobního zdroje.
Fotovoltaické elektrárny měly instalovaný výkon 2 066 MW a vyrobily 2 135 GWh elektřiny, tj. 1,03 GWh na 1 MW výkonu. Parní elektrárny měly instalovaný výkon 8 655 MW a vyrobily 35 092 GWh, s poměrem 4,05 GWh na 1 MW výkonu.
Jaderné elektrárny měly instalovaný výkon 4 047 MW a vyrobily 29 045 GWh, s poměrem 7,17 GWh na 1 MW výkonu.

Vláda ústy nadcházejícího ministra životního prostředí, pana Hladíka, potvrdila, že se odkloníme od uhlí v roce 2033, což odpovídá progresivnímu scénáři ze zprávy ČEPS. Znamená to během 10 let 16x navýšit současnou (respektive minulou, z 2021) výrobní kapacitu fotovoltaických elektráren, které mají být nový zdroj energie. Hladík sebevědomě tvrdí, že “se to zvládne.” A celé to bude vyžadovat veliké investice. Co to bude v praxi znamenat?

Na následujícím grafu ze zprávy ČEPS je souhrn celkových nákladů na pokrytí potřeb ČR dle modelované spotřeby pro jednotlivé scénáře. Průsvitná barva znázorňuje importy. Všimněme si poklesu importů po roce 2036, kdy by se do provozu měl uvést další reaktor v JE Dukovany. A všimněme si velikého růstu importů po odklonu od uhlí v roce 2030 (dekarbonizační scénář) a 2035 (progresivní scénář). [Totex, celkové náklady = CAPEX (kapitálové náklady) + OPEX (operační, provozní náklady)]

Další graf, rovněž ze zprávy ČEPS, modeluje náklad na elektřinu v Kč / MWh pro studované scénáře. Průsvitná barva opět znázorňuje importy.

Jak vidno, žádný energetický mix nepřináší energetickou soběstačnost. Cituji zde přímo ze zprávy ČEPS:

Nejnákladnější komponentou Totexů ve všech scénářích v období 2030–2040 představuje import elektrické energie, jehož výše přirozeně koreluje s rostoucí spotřebou elektřiny. Ani v případě provozu uhelných zdrojů do roku 2040 však výrobní mix ČR není schopný pokrýt tuzemskou spotřebu, a to ani v případě masivní expanze OZE, jak bylo ilustrováno zejména v Dekarbonizačním scénáři. Výstavba nového jaderného zdroje ve všech scénářích sice přispívá k snížení importů v cílovém roce 2040, objem importů však i nadále zůstává vysoký, čímž je ohrožena bezpečnost a spolehlivost dodávek elektrické energie České republiky.” [str. 99, zvýraznění mé]

Je snadné říct, že chybějící se doveze. ALE. Na východní hranici Evropy se vede velká konvenční válka s eskalačním a inflačním potenciálem. Válka vždy zvyšuje nejistotu, a proto spoléhat se v podobných podmínkách na dovoz něčeho kriticky důležitého je neprozíravé. A navíc, opět cituji ze zprávy ČEPS:

“Vysoká míra importů ve všech scénářích indikuje potřebu dozdrojování. Ačkoliv vysoký podíl obnovitelných zdrojů pokrývá velkou část poptávky po elektřině, v zimních měsících není schopný dostatečně vybilancovat výkonovou potřebu. Tím následně vzniká nutnost importu a tlak na marginální náklady v žebříčku zdrojů.” [tamtéž, zvýraznění mé]

V době nedostatku elektřiny z OZE – v zimních měsících – budou na import poptávat i ostatní státy se stejným problémem a cena poletí vzhůru.

Stabilita dodávek a cena jsou klíčové pro průmysl. Velké průmyslové podniky se v důsledku energetické krize po začátku války začaly poohlížet po přesunutí výroby do zámoří. Bude pro ně výhodné v Evropě (a hlavně v ČR!) zůstat a vyrábět? V USA visí ve vzduchu bankovní a finanční krize; inflace v eurozóně dle dat za únor neustupuje, ale sílí. Je tohle správný čas na odklon od uhlí, když to znamená masivní výstavbu nových zdrojů? Tohle jsou kritické otázky, jež je třeba vzít v potaz při výkonu křižáckého tažení proti 8 % celkové produkce CO2 ve světě.

Čtenář se možná ptá, kudy z toho ven. Jaké nové zdroje postavit. Problém je, že u nás všechno hrozně trvá. Proto vinu za současný stav nesou předchozí vlády. Například přečerpávací vodní elektrárny se stavěly 8 let (Dalešice), respektive 18 let (Dlouhé stráně). Temelín od projektování po spuštění trval 21 let. Dukovany příznivějších 7 – 9 let. Mějme také na paměti, že po spuštění nového reaktoru v Dukovanech v roce 2036 se budou staré reaktory odpojovat po roce 2040, takže kapacitně si o mnoho nepolepšíme.

Kde vezmeme elektřinu a za jakou cenu? Tato otázka je palčivější, než zdali stavět větrné elektrárny v CHKO a Národních parcích. A je to otázka, jejíž odpověď ovlivní život v České republice na příští desítky let.

Podíl EU na emisích:

https://ourworldindata.org/co2-emissions

Zpráva ČEPS:

https://www.mpo.cz/assets/cz/energetika/jaderna-energetika-a-nove-jaderne-zdroje/zapojeni-ceskeho-prumyslu/2023/3/87772_ceps-maf-2022.pdf

Rozhovor s Hladíkem:

https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/petr-hladik-ministerstvo-zivotniho-prostredi-odklod-od-uhli-energetika-chko.A230224_150432_ekonomika_maz

Čtení ke kávě: Díry bez záplat a špatný žurnalismus

Čtení ke kávě: Díry bez záplat a špatný žurnalismus

Dnes V60 z Keňa Ndaro-Ini AA, s chutí po rebarboře, grepu a hnědém cukru.

Přední stránky dokonce i těch českých deníků minulý týden ozdobila bujná kštice Sama Bankmana-Frieda (dále SBF), jenž byl ještě na Dušičky nejbohatším člověkem pod třicet let. Dnes, v polovině listopadu, to tak již není. Bloomberg smrskl ocenění jeho jmění na 3 americké dolary.

Že se tak stalo, není až tak zajímavé. Zajímavější je co se stalo a jak o tom informovala renomovaná média. SBF vydělal jmění na obchodování a na kryptoměnách. V roce 2017 spoluzaložil hedge fund Alameda Research a o dva roky později, v roce 2019, založil kryptoměnovou burzu FTX a provozoval ji až do 11. listopadu 2022, kdy burza vstoupila do bankrotu. Alameda Research a FTX, prezentované jako oddělené společnosti, zůstaly po celou dobu fungování úzce propojené.

Byznys burzy je v zásadě jednoduchý – uživatelé na burzu vloží prostředky, se kterými následně obchodují. Burza si z každého obchodu bere % poplatku. Čím větší objem obchodů, tím větší tržby burza má. Prostředky uživatelů, pokud se v Terms of Service neuvede jinak, jsou nedotknutelné a měly by být k dispozici 1:1. Pokud by se u burzy měl konat run na (Sber)bank, všichni by své prostředky měli dostat do bezpečí. U FTX tomu tak bohužel nebylo, prostředky chyběly. Chybělo jich celých 9 miliard USD, přes 211 miliard korun. Kam se poděly? Nejspíše se s nimi sanovaly ztráty Alameda Research, část se asi rozdala a investovala.

Novinářské zpracování takové situace je vcelku přímočaré:

Novinář: “SBF, na účtech FTX chybí 9 miliard USD, které patří uživatelů a ty si je chtějí vybrat. V současné chvíli to nejde, protože nemáte dostatečnou likviditu. Ty peníze tam mají být, ale nejsou. Kde tedy jsou?”

SBF: “Blah blah blah.”

Novinář: “Pokud jste s penězi uživatelů manipuloval v rozporu s vlastními Terms of Use, které říkají, že peníze uživatelů plně náleží uživatelům a nesmí s nimi být nijak manipulováno, dopustil jste se krádeže.”

SBF: “Blah blah blah.”

Novinář: “Kam jste ty peníze poslal?”

SBF: “Blah blah blah.”

Novinář: “Kde jsou ty peníze? Použil jste je na sanování ztrát hedge fondu Alameda Research?”

SBF: “Blah blah blah.”

Novinář: “Promiňte, ale to vypadá, že jste se dopustil zpronevěry a podvodu.”

SBF: “Blah blah blah.”

Novinář: “Chtěl bych probrat několik vašich tweetů, které zpětně působí jako zavádějící.
Vaše kolegyně Caroline Ellison, CEO Alameda Research, tweetovala 6. listopadu, že nad rámec účetní rozvahy Alameda Research, která unikla na internet a odstartovala pochybnosti o solventnosti fondu, má firma ještě přes $10 miliard USD.
Vy sám jste 7. listopadu tweetoval, že “Máme [FTX] dost prostředků na pokrytí všech prostředků našich uživatelů. Prostředky uživatelů nikam neinvestujeme, ani do US vládní dluhopisů.”
8. listopadu jste tweetoval, že jednáte s Binance o strategickém převzetí FTX, protože FTX International je nesolventní.
10. listopadu jste tweetoval, že FTX US, což je samostatná firma pro americký trh, je plně solventní a uživatelé si mohou kdykoliv vybrat.
11. listopadu jste s FTX International, FTX US a Alameda Research (nepočítaje dalších si 130 firem) vstoupil do insolvence.
Ve všech tweetech jste tedy lhal? A vaše kolegyně lhala také? Těch $10 miliard USD, o kterých mluvila, nikde není.”

SBF: “Blah blah blah.”

Novinář: “Poslední dotaz – i potom, co jste zmrazili výběry, jste stále nechávali otevřené vklady. V té chvíli už jste věděli, že jste nesolventní, a že tedy každý, kdo na FTX vloží prostředky, o ně přijde. Bylo to podle vás v pořádku?

* * *

Čekal bych, že s člověkem, co se zjevně dopustil podvodného jednání s 9 miliardami dolarů, které mu nepatří, si novináři nebudou brát servítky. Není tomu tak. Nevím, jestli je to proto, že SBF byl druhým největším donorem Demokratů (nutno podotknout, že později v menší míře podpořil i Republikány). Nevím, jestli je to proto, že SBF si zřejmě celkem rozuměl s předsedou Komise pro cenné papíry. Určitě v tom hraje roli i to, že klasický novinář si rád kopne do kryptoměn (přestože s nimi vlastně pád FTX nesouvisel). Z článků Washington Post, Reuters, New York Times, Financial Times a Forbes, je však patrná snaha o jakousi rehabilitaci image SBF a rozmělnění vážnosti jeho zločinu poukázáním na jeho “kvality”.

Financial Times v článku z 12. listopadu částečně viní z pádu FTX ředitele konkurenční burzy Binance. CEO Binance, Changpeng Zhao, na Twitteru rozvířil obavy, když na začátku listopadu zpochybnil finanční zdraví FTX a potom ji odmítl vykoupit, ale kdyby nikdo nezpronevěřil prostředky uživatelů, FTX by se nedostala do problémů a nepadla by.
V ostatních článcích se novináři věnují SBF z mnoha úhlů a nezapomínají zmiňovat jeho altruismus, přispívání na charitu a na výzkum epidemické prevence a to, že rád hrál League of Legends. “Ano, jeho impérium v hodnotě 30 miliard dolarů padlo, ale tenhle whizz kid se věnoval charitě, vyznával efektivní altruismus, přispíval na výzkum. Teď si občas zahraje, aby se odreagoval a říká, že se mu spí relativně dobře.” SBF zřejmě přispíval na charity, na výzkum a na politiky i z peněz, jež nebyly jeho. Spíše než efektivní altruismus to byl takový kolektivní altruismus.
Forbes ve svém článku o Caroline Ellison neopomněl zmínit, že jí rodiče četli Harryho Pottera, když jí byly 3 roky, a že by se sama zařadila do Havraspáru. Potom, aby všechno naředili a otočili jiným směrem, naznačí, že je miláčkem alternativní pravice. Skoro má člověk dojem, že je to pomatené děvče, a miliardy dolarů zpronevěřila jen nešťastným omylem.

* * *

Jednou za čas se dění ve společnosti protne s tím, co člověk sleduje a co ho zajímá. Může tak porovnat články novinářů, co se ve většině případů tématem zabývají jako náhodní kolemjdoucí, se svojí hlubší znalostí, a popřemýšlet nad tím, jak kvalitní je práce plnící přední stránky a do určité míry přeci jen formující veřejné mínění. Kolaps FTX šlo sledovat na Twitteru takřka v přímém přenosu. FTX byla považována za jednu z nejspolehlivějších burz – vždyť její CEO pravidelně vypovídal před kongresem k tématům týkajícím se kryptoměn a regulace. Kdo by byl čekal, že to bude velký podvodník? O peníze přišlo mnoho lidí, někteří z nich i o životní úspory. Autoři článků, jenž SBF a jeho spolupracovníky jakkoliv rehabilitují a závažnost jeho prohřešků zlehčují, si zaslouží nejhlubší pohrdání. A člověk se vrací k věčné otázce: má vůbec smysl média číst?

* * *

Zdroje:

Washington Post:

https://www.washingtonpost.com/health/2022/11/16/sam-bankman-fried-ftx-pandemic-prevention/

Reuters:

https://www.reuters.com/breakingviews/sam-bankman-fried-did-financial-system-favour-2022-11-15/

New York Times:

Forbes:

https://www.forbes.com/sites/davidjeans/2022/11/18/queen-caroline-the-risk-loving-29-year-old-embroiled-in-the-ftx-collapse/?sh=6bc596ec791f

Financial times:

Příprava kávy na domácím pákovém kávovaru

Příprava kávy na domácím pákovém kávovaru

Není lepšího espressa, než z pákového kávovaru.

Na rozdíl od automatických kávovarů si však člověk musí kávu z “pákovky” odpracovat. Musí vědět, jak na to, musí mít dobrou, čerstvou, ovšem dostatečně uleželou, precizně namletou kávu a musí mít dobrý stroj. Nestačí jen stisknout tlačítko a přijmout výsledek.

Continue reading “Příprava kávy na domácím pákovém kávovaru”

Příprava filtrované kávy s V60

Příprava filtrované kávy s V60

“Vé-šedesátkou” nerozumíme krásné sportovní kombi renomovaného švédského výrobce automobilů, ale jednoduchý dripper na kávu od Japonské firmy Hario, jehož stěny mají tvar V a svírají úhel 60°. Na trh přišel v roce 2004 a od té doby se stal legendou a stálicí kaváren po celém světě. Je jednoduchý návrhem i použitím, a přesto s ním lze připravit kávu mistrovské úrovně.

Continue reading “Příprava filtrované kávy s V60”

Čtení ke kávě XX: “…ve jménu božím, jděte.”

Čtení ke kávě XX: “…ve jménu božím, jděte.”

K dnešnímu článku jsem si připravil lungo ze směsi Guatemaly, Brazílie a Kolumbie.

Zamýšlel jsem se nad naší současnou situací, kdy nevedení této země jejím premiérem, Andrejem Babišem, ústí v závažnou krizi, a vzpomněl jsem si na citát Olivera Cromwella, jak jej přednesl konzervativec a parlamentní veterán Leo Amery 7. května 1940. Continue reading “Čtení ke kávě XX: “…ve jménu božím, jděte.””

Filologie dne: Musashiho “Dokkōdō”, ‘Cesta samoty’

Filologie dne: Musashiho “Dokkōdō”, ‘Cesta samoty’

V dnešní době, kdy se jednoduchá myšlenka či koncept omotá minimálně dvěma sty stránkami textu, zabalí do knižního hávu a vystaví v sekci horkých novinek na policích knihkupectví, působí Dokkōdō Miyamota Musashiho téměř jako podvod. Continue reading “Filologie dne: Musashiho “Dokkōdō”, ‘Cesta samoty’”

Tip na čtení: epický román Tři království

Tip na čtení: epický román Tři království

Říše, dlouho rozdělená, musí se sjednotit; dlouho sjednocená, musí se rozdělit.

První věta jednoho z klasických děl čínské literatury v sobě odráží události popsané na následujícím necelém půl-třetím tisíci stran, které čtenáře provázejí románovým výkladem rozpadu dynastie Han na tři znesvářená království, soupeřící o opětovné sjednocení říše pod svojí nadvládou. Continue reading “Tip na čtení: epický román Tři království”

Filologie dne: incident v chrámu Honnō

Filologie dne: incident v chrámu Honnō

“Incident v chrámu Honnō” se odehrál 21. června 1582 v Kjótu, v Japonsku. Generál Akechi Mitsuhide při něm zákeřně zaútočil na svého dosavadního lenního pána, vojevůdce Odu Nobunaga. Nobunaga, který v chrámu Honnō odpočíval pouze s malým doprovodem, byl touto zradou zaskočen a v beznadějné situaci spáchal tváří v tvář vítězným rebelům seppuku, rituální sebevraždu. Jeho syn Nobutada mu sekundoval a poté si sám vzal život.

Nobunaga byl v té době jedním z nejmocnějších vojevůdců v Japonsku a měl nakročeno k jeho sjednocení. Nobunagova rozhodnutí měla dalekosáhlý vliv a jeho smrt tedy znamenala zásadní změnu rovnováhy sil v celé zemi. I proto je zajímavé, že japonský název je 本能寺の変, Honnō-ji no Hen, kde Honnō-ji je chrám Honnō; no je přivlastňovací zájmeno a zde znamená v; a 変 – hen znamená…? Hen znamená “zvláštní, podivný, neobvyklý”. Celý název by se tak dal přeložit jako “podivná příhoda z chrámu Honnō”.

Musím zmínit, že hen se používá i ve spojení 変革, henkaku, které znamená “změna, revoluce, vzpoura”. Výraz henkaku by tedy tento ‘incident’ vystihl lépe, proto je zajímavé, že byl (byl?) zkrácen. Dále jsem dohledal, že znak hen je zjednodušenou verzí čínského znaku bián, který znamená “změna, rebelie,” takže ten správný význam je tam někde zakotvený.

 

Plíživý stín s názvem hluboká záporná úroková míra

Plíživý stín s názvem hluboká záporná úroková míra

V dnešním článku bych rád vytáhl na světlo jasného dne jeden nástroj, který ve své dílně připravují různí centrální bankéři a finančníci, a který se možná již brzy dotkne těch z nás, kteří držíme a používáme některou státní měnu (tzn. všech). Je to nástroj, jenž ve mně vyvolává slušnou míru skepse a obav a to nejen proto, že se jeho zavádění snaží udržet v tichosti a mimo kuloár veřejnosti. Na následujících řádcích najdete můj výklad tohoto nástroje a jeho možných důsledků, nicméně pro vaše vlastní dobro vás vyzývám, abyste si dotyčnou dokumentaci přečetli sami a došli k vlastním názorům. Můžeme je potom porovnat 🙂

A teď s chutí do čtení. Continue reading “Plíživý stín s názvem hluboká záporná úroková míra”