Filologie dne: incident v chrámu Honnō

Filologie dne: incident v chrámu Honnō

“Incident v chrámu Honnō” se odehrál 21. června 1582 v Kjótu, v Japonsku. Generál Akechi Mitsuhide při něm zákeřně zaútočil na svého dosavadního lenního pána, vojevůdce Odu Nobunaga. Nobunaga, který v chrámu Honnō odpočíval pouze s malým doprovodem, byl touto zradou zaskočen a v beznadějné situaci spáchal tváří v tvář vítězným rebelům seppuku, rituální sebevraždu. Jeho syn Nobutada mu sekundoval a poté si sám vzal život.

Nobunaga byl v té době jedním z nejmocnějších vojevůdců v Japonsku a měl nakročeno k jeho sjednocení. Nobunagova rozhodnutí měla dalekosáhlý vliv a jeho smrt tedy znamenala zásadní změnu rovnováhy sil v celé zemi. I proto je zajímavé, že japonský název je 本能寺の変, Honnō-ji no Hen, kde Honnō-ji je chrám Honnō; no je přivlastňovací zájmeno a zde znamená v; a 変 – hen znamená…? Hen znamená “zvláštní, podivný, neobvyklý”. Celý název by se tak dal přeložit jako “podivná příhoda z chrámu Honnō”.

Musím zmínit, že hen se používá i ve spojení 変革, henkaku, které znamená “změna, revoluce, vzpoura”. Výraz henkaku by tedy tento ‘incident’ vystihl lépe, proto je zajímavé, že byl (byl?) zkrácen. Dále jsem dohledal, že znak hen je zjednodušenou verzí čínského znaku bián, který znamená “změna, rebelie,” takže ten správný význam je tam někde zakotvený.

 

Čtení ke kávě (hrnek z brazilské Cerrado) – Kořeny po kapsách

Čtení ke kávě (hrnek z brazilské Cerrado) – Kořeny po kapsách

Tchaj-wan a já spolu kráčíme sedmým měsícem a za pár dojdeme do osmého. Nadchází nám jaro a kampus rozkvétá do plné krásy. Jaro ovšem přineslo i vydatné deště, a když říkám vydatné, tak mám na mysli, že spustí a prší klidně celý týden. A jestliže prší o víkendu, kdy knihovna zavírá brzy odpoledne, kavárny jsou plné a hlučné, kolej tichá a strohá, člověk se nemá čím rozptýlit a chtě nechtě uslyší svůj vnitřní hlas, a když si nedá pozor, tak se zaposlouchá a možná se i něco dozví. Continue reading “Čtení ke kávě (hrnek z brazilské Cerrado) – Kořeny po kapsách”

ČTENÍ KE KÁVĚ (flat white) – Pij ze sklenice, lenochu!

ČTENÍ KE KÁVĚ (flat white) – Pij ze sklenice, lenochu!

Tuhle jsem si vzpomněl na jeden večer v Portu, kdy jsem dlouze debatoval se svým kamarádem Polákem nad skleničkou tuze levné sangrie. Jen tak mimoděk nadhodil, že si předešlého dne u snídaně nalil mléko do sklenice namísto toho, aby jej pil z láhve. Seznal, že si ho vychutnal daleko více, a že ho samotného zaskočilo, jak mu tak drobný krok přinesl pocit komfortu a luxusu. V následujících dnech – jelikož to tak trochu byl můj mentor – mne dokopal k nákupu pěkného pera namísto propisky a bloku s pevnou vazbou namísto sešitu. „Psaní,“ povídal, „jde člověku daleko lépe, když se mu píše příjemně.“ Continue reading “ČTENÍ KE KÁVĚ (flat white) – Pij ze sklenice, lenochu!”

ČTENÍ KE KÁVĚ (ristretto) – …a přece to chodí

ČTENÍ KE KÁVĚ (ristretto) – …a přece to chodí

V Japonsku se obecně jezdí, chodí a stojí vlevo. Pokud tedy člověk zrovna není v Ósace, kde se jezdí vlevo, chodí vlevo, ale stojí a čeká vpravo. Poked tedy zrovna člověk není z Tokia a odmítá se přizpůsobit. Nebo z Ósaky a zapomene, že není v Tokiu.

Občas tedy není jasné, kudy chodit a kde čekat. A japonský výraz pro zelenou na semaforu je modrá. Tak tedy: na modrou, středem.